11. sjezd českých historiků

Národní archiv se s příspěvky aktivně zúčastnil 11. sjezdu českých historiků — tradičního setkání historické obce ČR, které se konalo v Olomouci ve dnech 13.–15. 9. 2017.

Popis fotografie: Mgr. Zbyšek Stodůlka (NA) a ředitelka Archivschule Marburg Dr. Christa Irmgard Becker na 11. sjezdu českých historiků.

V panelu Auslaufmodell oder Innovation? Zum Bedeutungswandel archivalischer Quellen in der digitalen Welt, garantující: Dr. Christa Irmgard Becker; Mgr. Zbyšek Stodůlka, vystoupil: PhDr. Ing. Milan Vojáček, Ph.D. (Národní archiv, Oddělení kontroly výkonu spisové služby, fondů státní správy po roce 1992 a elektronických dokumentů) s příspěvkem:

Vorgefertigte Geschichte. Archive in der Flut der Informationsgesellschaft

Abstrakt

Es gibt ein bestimmten Trend in dieser Zeit: die Flucht aus der postmodernen existenzialen Angst, die aus der unübersehbaren Gegenwärtigkeit stammt, zur Konstruktion der Geschichte oder besser Konstruktion der geschichtlichen Episoden. Dieser Trend ist von fundamentaler Lösung durch Orientierung und unkritisches Zutrauen an virtuelle Welt der digitalen Quellen (hoffentlich sind auch Archivquellen dabei) begleitet. Bei der Erzeugung dieser digitalen Welt, die auf ersten Blick einfach zur Hand ist, nehmen auch traditionelle kulturelle und wissenschaftliche Institutionen teil. Was für eine Rolle für heutige Informationssuchende sollten die Archive spielen? Die meisten Archivquellen werden niemals ein Teil der virtuellen Welt. Beim on-line Angebot verschiedener Gedächtnisinstitutionen handelt es sich oft um Einzelteile, es fehlt Kontext und die traditionelle Quellenkritik ist fast verhindert. Der Forscher ist auf Werkzeuge des Datenanbieters angewiesen und die Illusion der vernetzten Datenquellen führt vielmehr zur Zersplitterung und Diskontinuität. Wer und nach welchen Kriterien entscheidet jetzt und in der Zukunft entscheiden wird, welche Quellen digitalisieren? Ist das primär Nachfrage von Historikern oder das Angebot von Archiven? Konkurrieren sich die Institutionen in der digitalen Welt? Die Archive sollten sich nicht abschotten, Digitalisierung zur Anfrage neuer Zielgruppen ausnutzen und in gegenseitiger Kooperation der Institutionen auch neue Wege (z.B. Citizen Science) zur aktiven Präsentation ihrer Quellen eröffnen.

V panelu Fontes prohibiti. Situační zpráva pro 21. století (Zavřou se brány archivů? Přelud či reálná hrozba?), garantující: JUDr. Daniela Němečková; PhDr. Mikuláš Čtvrtník, Ph.D., vystoupil: Mgr. Zbyšek Stodůlka (Národní archiv, Oddělení kontroly výkonu spisové služby, fondů státní správy po roce 1992 a elektronických dokumentů) s příspěvkem:

Archivy mezi mlýnskými kameny: chování institucí veřejné správy při správě dokumentů ve světle svobodného přístupu k informacím a ochrany osobních údajů

Abstrakt

Výběr archiválií z činnosti veřejné správy je jednou z primárních úloh archivů, zajišťující uchování informací trvalé hodnoty pro poznání budoucích generací. Správa dokumentů v institucích odráží nejen různou úroveň řízení administrativy institucí a jejích zaměstnanců, masifikaci produkce dokumentů bez snah o její racionalizaci, ale také právní prostředí, které reglementuje jejich činnost. Tradiční princip zpřístupňování informací vzniklých z činnosti veřejných institucí prostřednictvím archivů, ovšem po značné době desítek let, je ve vyspělých zemích v posledních desetiletích zastíněn nástrojem veřejné kontroly v podobě svobodného přístupu k informacím. Zatímco ve vyspělých demokraciích se stal etablovanou součástí chování institucí, odrážející profesionalitu úřední práce, cesta je mnohdy lemována soudními spory, kdy jsou požadované informace zpřístupněny až po soudním rozhodnutí. Souvisejícím principem, který ve stále větší míře ovládá nakládání s dokumenty, je ochrana osobních údajů v podobě informačního sebeurčení. Správa dokumentů se přizpůsobuje této situaci systémovými opatřeními v podobě zákonem stanovené anonymizace či zničení nebo nesystémovými opatřeními v podobě obcházením evidence dokumentů nebo zkracováním skartačních lhůt. Příspěvek se soustředí nejen na uchopení podstaty současného stavu, ale také na návrh možných opatření, které by měly být doplněny reflexí společné diskuse archivářů i historiků ve věci transparentního formování pramenů z provenience veřejných institucí.

Mgr. et Mgr. Karolína Šimůnková (Národní archiv, Oddělení kontroly výkonu spisové služby, fondů státní správy po roce 1992 a elektronických dokumentů) s příspěvkem:

Legislativní a etické limity zpřístupňování archivních pramenů

Abstrakt

Příspěvek bude zaměřen na problematiku zpřístupňování archiválií a informací obsažených v archivních fondech. Poukáže na dva protichůdné trendy, kdy na jedné straně stojí požadavek široké vědecké i laické veřejnosti na co nejvolnější přístup k informacím obsaženým v archiváliích, podpořený jak evropskými předpisy tak i do jisté míry speciální právní úpravou národní legislativy, na straně druhé pak požadavek na omezení přístupu k informacím v archiváliích, podpořený restriktivními předpisy z oblasti ochrany zejména osobnostních, ale i dalších práv. V příspěvku se autorka bude věnovat stávající národní právní úpravě a souvisejícím předpisům jak národní tak i evropské úrovně a některým vybraným příkladům archivní praxe, na kterých bude možné demonstrovat nesourodost až antagonismus obou výše uvedených požadavků a také přímé dopady do praxe a procesů zpřístupňování archiválií v síti veřejných archivů v České republice. Pozornost bude věnována také srovnání zahraniční praxe zpřístupňování archiválií a paralelně probíhající ochrany některých informací v nich obsažených a to zejména u států se zkušeností s totalitní minulostí a vyrovnáváním se s ní.

• Prezentace 1 (PDF — 737 kB)

V panelu: Problémy edic jazykově německých pramenů, garantující: doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc.; PhDr. Helena Hasilová, Ph.D., vystoupily: PhDr. Eva Drašarová, CSc. (Národní archiv, ředitelka), PhDr. Zdeňka Kokošková (Národní archiv, Oddělení státní správy z let 1918–1945) s příspěvkem:

Německy psané prameny 20. století na našem území a jejich ediční zpracování

Abstrakt

Příspěvek se zaměřuje na problematiku tvorby edic německy psaných pramenů 20. století vzniklých na území Čech, Moravy a části Slezska, tj. dnešní České republiky, případně pro tuto oblast určených, jíž doposud nebylo z hlediska metodiky zpracování archivních dokumentů věnováno příliš pozornosti. Němčinu jako druhý nejvíce používaný jazyk v česko-moravsko-slezském regionu uvedeného období lze přitom velmi dobře sledovat v pramenech úřední i neúřední provenience na ústřední i místní úrovni od počátku až do poloviny 20. století. Mimořádný význam z hlediska archivně-historického pak mají zejména písemnosti úřední provenience z období od počátku 20. století do roku 1918, kdy byly české země součástí rakousko-uherské monarchie, a v letech 1938–1945, kdy bylo uvedené území okupováno ze strany nacistického Německa. Příspěvek zachycuje specifika odborné práce spojené s přípravou edic německy psaných textů z 20. století, jejichž zpřístupnění může mít velký význam nejen pro práci historika, ale i pro zástupce jiných vědeckých disciplín. Jeho zásadní část představuje aplikace zavedených metodologických postupů na německý písemný materiál „bohemikálního“ charakteru vzniklý ve 20. století. Dotýká se i možnosti hledání efektivnějších cest při kritickém vydávání strojopisných pramenů.

V panelu: Středoevropská šlechta jako politický, sociální a kulturní fenomén 20. století., garantující: Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D., prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D., vystoupil: PhDr. Pavel Dufek, Ph.D. (Národní archiv, Oddělení fondů samosprávy a státní správy z let 1918–1945) s příspěvkem:

Angažování bývalých šlechticů v akciových společnostech v meziválečném Československu

Abstrakt

Vznikem Československé republiky šlechtici ztratili předchozí privilegované společenské postavení, které jim umožňovalo zaujímat přední pozice ve státních a zemských institucích. Až na nečetné výjimky se následně v republikánských státních institucích a strukturách nijak úmyslně neangažovali a nebyli do nich zváni. V důsledku přetrvávajícího vlastnictví velkých majetkových hodnot se však mohli zřejmě nadále zapojovat kapitálově nebo alespoň personálně do vznikajících nebo již utvořených akciových společností, a tak si jednak kompenzovat své vyřazení z rozhodovacích procesů státních struktur a jednak si využíváním své angažovanosti v akciových společnostech nadále udržovat jistý hospodářský vliv, a v důsledku toho i vliv politický, a dále také dosavadní životní úroveň a zvyky. Cílem bude vysledovat, zda, a případně v jaké míře, to bývalí šlechtici skutečně činili a jaké byly výsledky této jejich činnosti. Příspěvek se bude zaobírat metodou sondy zkoumáním možností a mezí kapitálové a personální angažovanosti bývalých šlechticů v akciových společnostech, přičemž se pokusí soustředit se na činnost a účast šlechticů v těch akciových společnostech, které vznikly za účelem skutečného podnikání nebo měly dokonce již delší podnikatelkou tradici z předválečného období. Výsledkem zkoumání by mělo být potvrzení či vyvrácení hypotézy, že prostřednictvím angažovanosti v akciových společnostech byli bývalí šlechtici s to se prostřednictvím své angažovanosti v akciových společnostech podílet na hospodářském a společenském životě meziválečné Československé republiky.

• Prezentace 2 (PDF — 1 MB)

V panelu: Židé v echách a na Moravě v dějinách a historiografii Židovská společnost ve světle raně novověkých a moderních pramenů Garantující: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.; Doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D., vystoupila: PhDr. Lenka Matušíková (Národní archiv, Oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí) s příspěvkem:

Využití matričních zápisů a úředních pramenů statistické povahy při studiu dějin židovských obcí v českých zemích

Abstrakt

Mezi českými a moravskými archiváři se v uplynulých letech objevilo více autorů, pro něž jsou dějiny Židů jedním z hlavních témat výzkumu. Jejich studie jsou vždy založeny na vybraných archivních pramenech, které velmi často zároveň pro další uživatele zpřístupňují formou edic nebo soupisů. Kromě shrnutí dosavadních výsledků využívání údajů v matričních zápisech a v úředních pramenech statistické povahy pro demografické sondy a rekonstrukce rodin i pro studium proměn židovského osídlení v průběhu 18.–20. století, jsou hlavním předmětem připravovaného vystoupení především odkazy na další dosud málo využívané písemnosti a archivní fondy a na možnosti jejich využití v historiografii při studiu vnějších i vnitřních sociálních a ekonomických poměrů venkovských židovských obcí (zde chybí především podrobnější zpracování písemností patrimoniální správy a správy měst) nebo při zpracování osudů významných židovských rodin i jednotlivých osobností, pro historickodemografické výzkumy zaměřené např. na typologii domácností, proměny životního stylu, dopady imigračních vln a pro dějiny všedního dne.

• Prezentace 3 (PDF — 3 MB)

Těšíme se na další shledání a příležitost k výměně zkušeností archivní a historické obce.